TÉMA: Zaostřeno na Bílý lotos a jeho tvůrce Whitea
Každá dívka vyrůstající v devadesátkách si jistě dobře vybavuje seriál Dawsonův svět, ve kterém se proslavily například Katie Holmes nebo Michelle Williams. Tímhle teen seriálem odstartoval svou kariéru také tvůrce velmi populární franšízy Bílý lotos Mike White.
Bílý lotos se od někdejšího oblíbeného seriálu mladých v mnoha ohledech liší a Mike White poměrně nedávno připustil, že zatímco „Lotos“ je pro něho práce snů, u Dawsonova světa měl problém seriál uměle protahovat tak, aby udržoval napětí. „Pokaždé jsem začal, ať už vědomě či nikoli, pálit dům,“ řekl White v rozhovoru pro The New Yorker.
I proto ho jeho aktuální práce tolik baví, jelikož na konci každé série může „spálit dům“ a začít stavět nový. A jako bonus se mu daří sklízet pořádný úspěch. Bílý lotos přitom vznikal jako zdánlivě nenápadný projekt šitý během nejisté doby covidové pandemie.

Mike White se vyžívá v psychologii charakterů a také je po většinu své kariéry vnímán jako tvůrce, který se zaobírá „studií podivínských postav“. Čtyřiapadesátiletý scenárista, režisér i herec zaznamenal svůj velký úspěch v roce 2003 s filmem Škola rocku.
Jeho projekty se od sebe zdánlivě liší, zatímco Škola rocku si našla široké publikum, White se nebojí ani projektů, které potěší značně užší cílovou skupinu. Příkladem je seriál Mé nové já, na jehož tvorbě se podílela Laura Dernová, která si tu pak zahrála hlavní roli.
Tady je fascinace psychologií patrná už z podstaty protagonistky, která se hned v úvodu seriálu mentálně zhroutí a po zbytek vyprávění se snaží najít své pravé já a kompromis mezi tím, co chce, a mezi tím, co od ní očekává okolí. I v tomto případě moc nevíte, co si vlastně o hlavní hrdince myslet, a to je ten pocit, na který se White vyloženě specializuje.
Ani postavy Bílého lotosu nejsou zdaleka černobílé. Koneckonců máme mít pocit, že každý z nich má důvod a dostatečně otrlou povahu k tomu, aby spáchal vraždu. Tahle satirická tragikomedie nabízí důvěryhodné, komplikované a špatně čitelné charaktery, jejichž chování může lákat k rychlému odsudku, a se zkažeností lidských povah tu kontrastuje krásné exotické prostředí a luxus pětihvězdičkového resortu. Závěrem ale nakonec zjistíte, že žádný luxus na světě vás neochrání před zhýralostí lidství.

Přestože Bílý lotos se stal veleúspěšnou franšízou, White se s každou další řadou snaží záměrně vyhýbat šablonovitosti. Jistě, pokaždé nás série zavede do luxusního resortu, pokaždé se stane vražda, pokaždé sledujeme více či méně morálně pochroumané charaktery.
Zatímco první řada kritizovala pokrytectví amerických zbohatlíků, kteří se hojně usazují v exotických destinacích, druhá série přinesla „italskou ložnicovou frašku“, která byla o něco svižnější a co do postav i do děje bujařejší.
Jednou z nejoblíbenějších postav obou sérií byla Tanya, kterou hrála dnes již snad všem generacím známá Stiflerova máma Jennifer Coolidgevá. Role v Bílém lotosu restartovala její kariéru a Tanyu si neoblíbili jen diváci, ale také White. „Moc mi chybí,“ přiznal, přesto se s Coolidgeovou shodli, že její odchod je dramaturgickou nutností.
Druhou a třetí sérii pro změnu propojuje postava Belindy, která se do thajského Bílého lotosu přijíždí přiučit, jak lépe pečovat o tělo i mysl klientů. White prozradil, že u charakteru Belindy, která se ve srovnání s ostatními postavami vyhřívá na morálním piedestalu, uvažoval, zda její povahu „nepolidštit“ nějakými těmi charakterovými vadami na kráse. Jestli se mu to povedlo, ať posoudí sami.
Svou zvláštní roli ve třetí řadě mají herci thajského původu, speciálně pak Lalisa Manoban (která v seriálu hraje zdravotní mentorku Mook), známá v Thajsku jako Lisa, členka extrémně populární skupiny Blackpink.
White připustil, že s obsazením thajské star trochu váhal. Znamenalo to najmout speciální ochranku navíc a také se bál, že by to mohlo působit jako zoufalý krok, jak k seriálu upoutat pozornost. Nakonec se ale tahle volba vyplatila v mnoha ohledech. Projevilo se to například v komunikaci s místními, kteří byli po zveřejnění informace o Lisině účinkování v seriálu ještě ochotnější.
I s třetí řadou chtěl White přinést zcela nové poselství. Hned v úvodu nás přepadla překvapivě akční scéna, která nás ujišťuje, že se v resortu něco nepěkně zvrtne. Zatímco v předchozích řadách jsme se většinu série smáli satirickému, až bizarnímu chování postav, úvod třetí série vyzní poněkud dramatičtěji. White přesto aktuální sérii považuje za možná nejkomediálnější ze všech.
„Je to o smrti, ale zároveň je to podle mě možná nejvtipnější sezóna,“ pronesl White. Zápletka třetí řady ho prý napadla během pobytu v Thajsku, kde hledali lokace k natáčení. White onemocněl bronchitidou a medikace, kterou se léčil, měla coby vedlejší účinek nespavost. Během bezesných nocí si White představoval skupinu turistů ze Západu, kteří do Thajska přijedou hledat duchovní očistu.
Právě do téhle destinace štáb třetí série přivedly také praktické důvody. White si původně pro třetí sérii představoval coby ideální setting Japonsko, Thajsko je ale z hlediska daní o dost přívětivější. Většina řady se tedy natáčela v hotelu Four Seasons na ostrově Koh Samui (jen pro zajímavost, jedna noc by vás tu mohla přijít až na patnáct tisíc dolarů, v přepočtu tedy něco kolem 340 tisíc korun). Některé scény se pak natáčely v odlehlém hotýlku na ostrově Phuket a tyto lokace se pak pomocí střihu jako kouzlem spojily v jeden resort.

Mike se považuje především za scenáristu, coby režisér je ale dle jeho herců člověk na správném místě. Whiteův otec se nechal slyšet, že Mike vždy oplýval trpělivostí, kterou dnes přenáší také na plac, kromě psychické pohody ho ale zajímá i fyzické zdraví jeho svěřenců. „Vždycky se mě ptá, kolik gramů bílkovin jsem snědl nebo jaký mám krevní tlak,“ prozradil Patrick Schwarzenegger.
A co formovalo Whiteovu zvědavost v oblasti lidské duše? Dost možná se tenhle zájem rozvíjel už v dětství, kdy prý zjistil, že věci doma nejsou, jak se zdají. „Rozhodně to byl dům plný tajemství,“ svěřil se redaktorovi The New Yorker. Manželství jeho rodičů bylo složité a složité přestalo být teprve tehdy, kdy jeho otec v roce 1993 učinil coming-out.
Sexualita gayů je koneckonců tématem spousty jeho počinů. Ve třetí řadě „Lotosu“ zašel ještě dál a otevřel téma incest. White se nechal slyšet, že to není to hlavní, čemu by měl divák věnovat pozornost, byť se to zdá skoro nemožné. Tvůrce se nesnaží prvoplánově šokovat, připustil ale, že se mu líbí hledat způsoby, jak vyobrazit život gayů jako „transgresivní nebo dokonce zvrácený“. „Není to všechno neškodné, ale není to ve své podstatě škodlivé. Je to přirozeně velmi přirozené. Jsme zvířata,“ vysvětlil.

Dokonce i nyní po úspěchu dvou přechozích řad se Mike White podivuje, kam to Bílý lotos dotáhl, je si ale vědom, že mezi druhou a třetí sérií vládne poněkud odlišný tón a popularita první a druhé série se nemusí nutně promítnout do té třetí.
„Není to úplně pro široké publikum,“ míní. V roce 2021 do uzavřené a vážné společnosti hodil méně seriózně a satiricky laděnou tragikomedii, dnes má White pocit, že chutě diváků se posunuly trochu jinam. „Myslím, že se citlivost kultury změnila,“ říká. „Myslím, že lidé chtějí trochu krve v ústech.“ Zároveň si je vědom, že takhle to pravděpodobně nezůstane natrvalo, a lze tak jen těžko odhadovat, co přinesou případné další sezóny.
Foto: Walt Disney Television / CC BY-ND 2.0 / https://www.flickr.com/photos/disneyabc/