TÉMA: Humanoidní roboti všude kolem

V současném světě se potýkáme s celou řadou novot, které můžou působit i děsivě. S rychlostí technologického pokroku a raketovým vzestupem umělé inteligence už není vývoj humanoidních robotů takovým sci-fi jako dřív a není tak divu, že tohle téma čím dál častěji proniká do filmů, seriálů, ale i literatury.

Roboti v seriálu

Téma humanoidních robotů není ve světě filmu a literatury ani zdaleka nic nového. Prvně robota robotem nazval Karel Čapek, ačkoli představa o jeho podobě se od těch dob značně proměnila. I přesto že nám má technologický vývoj a robotika v budoucnu usnadnit život, z představy, že si do domácností pustíme stroje s lidskou podobou, plyne i celá řada obav či dokonce fóbií.

Právě tím, jak moc by se měl robot podobat člověku, se zabývá britský seriál Humans. Tenhle počin už tolik nesleduje fyzickou podobu robotů. Lidé tohoto fikčního světa jsou již na roboty, na první pohled anatomicky téměř na chlup stejné jako člověk, zvyklí. Tady se umělé bytosti liší jen barvou očí – smaragdovou, která je tu pro humanoidy typická.

Seriál Humans nicméně zachází o něco dál, hlavními hrdiny seriálu je totiž skupina humanoidů speciálně navržená tak, že dokáže cítit. A s tím přichází i celá řada otázek. Jde skutečně o pocity, jak je známe my lidé, nebo jen o propracovanější systém, který je jen velmi zdařilou imitací? Měli by mít tím pádem roboti stejná práva jako lidé? Mělo by se lidstvo těchto modifikovaných robotů bát?

Podobné otázky klade i ruský seriál s velmi obdobnou tematikou Lepší než my, který je v současné době k dispozici na Netflixu. Firma, vyrábějící roboty přijde s novým typem robota, který je naprogramovaný tak, aby zajistil bezpečí svého primárního uživatele, kterého má chránit nejen fyzicky, ale měl by mu i umět emočně porozumět.

Tady si roboti nehrají na nic, co by nebyli, i tak nicméně minimálně působí podstatně sofistikovaněji než jejich zastaralejší verze. Arisa je tedy vůči rodině, ve které žije, značně ochranitelská, avšak pro ty, kdo do ní nepatří, může být naopak velmi nebezpečná. To koneckonců demonstruje hned na začátku seriálu, když zabije jednoho ze zaměstnanců firmy.

Netflix nedávno uvedl seriál Cassandra, kde je robotka mající pod palcem všechno v domě, na první pohled zdánlivě méně děsivá. Retro verze robota, připomínající spíš kuchyňský spotřebič než člověka, se ale ve finále ukáže jako ztělesnění všeho, co nám na představě soužití s roboty vadí.

V tomto seriálu ale nejde tak úplně o humanoidního robota v pravém slova smyslu. V tomto případě bylo totiž do robota nahráno lidské vědomí, a tak tento nový počin oblíbené streamovací platformy zmiňujeme spíše jen pro zajímavost.

Roboti ve filmu

Nebezpečí robotů samozřejmě už od nepaměti fascinuje i filmové tvůrce a snímků sledujících toto téma je nespočet. Z poslední doby však můžeme zmínit například sci-fi horor M3GAN z roku 2022, sledující robotku naprogramovanou tak, aby zabavila naše děti. Vzhledem k žánrovému zařazení není těžké uhodnout, jak to s M3GAN, respektive s lidmi, kteří s ní přijdou do kontaktu, dopadne.

Robot je obvykle ve filmech vyobrazený jako něco, co člověku usnadní život – vaří, uklízí, zkrátka pomůže, kde je třeba, v mnoha ztvárnění se ale vyobrazuje jako náhrada člověka v milostném vztahu. V tomto kontextu s tématem pracuje německý film z roku 2021 s příznačným názvem Miluj svého robota, který vznikl na motivy povídky spisovatelky Emmy Braslavsky. Vědkyně Alma se zde nechá přesvědčit, aby se zúčastnila poněkud nezvyklého experimentu. Tři týdny má žít po boku humanoidního robota navrženého tak, aby splnil každou její touhu a byl tak dokonalým partnerem.

Poněkud cyničtěji roli robota coby životního partnera zkoumá film z letošního roku Společník. Jack Quaid a Sophie Tatcherová tu hrají zamilovaný pár. Dívka jménem Iris je nervózní, protože ji čeká seznámení s přáteli jejího přítele, vše ale probíhá jako na drátkách, dokud jednoho z nich Iris nezabije.

Ukáže se, že Iris není tak úplně člověk, i přesto je její chování ve světě, kde mají roboti agresivitu nastavenou na minimum, přinejmenším neobvyklé. Jak už tomu tak bývá, ukáže se, že všechno je úplně jinak, než se zpočátku zdálo.

Roboti v současné literatuře

Tohle téma ve své knize otevřel také oblíbený britský autor Ian McEwan (Pokání; Betonová zahrada; Na Chesilské pláži a jiné). Kniha Stroje jako já nás zavede do alternativní historie 80. let, kde je umělá inteligence mnohem dál než dnes. I tady autor klade otázky týkající se především lidských emocí a toho, jak se s nimi dokáže umělá inteligence vypořádat.

Otázkou vlivu umělé inteligence na lidi se zaobírá také britský spisovatel japonského původu Kazuo Ishiguro. Ten ve svém románu Klára a slunce nechá v první osobě promlouvat vyřazenou robotku, která dostane speciální úkol – dělat společnost nevyléčitelně nemocnému dítěti, které si jej vybralo. Díky tomu, že příběh je vyprávěný pohledem Kláry, se můžeme pokusit pochopit pochody „robotího“ analytické myšlení, které se snaží naopak pochopit lidské jednání.

Co se připravuje?

Filmy, seriály a knihy na toto téma budou pravděpodobně vznikat minimálně do doby, kdy se tahle utopie změní v realitu nebo dokonce v denní rutinu každého z nás a kdy si budeme moci sami začít zodpovídat nespočet otázek, které tohle téma provází.

V budoucnu se můžeme například těšit na film, který vznikne na motivy již zmíněné knihy Klára a slunce. Dále je v přípravě film Atlas, v němž si hlavní roli zahraje Jennifer Lopez, jejíž postava bude nucena spojit síly s humanoidním robotem, aby si zachránila život.

Ještě stojí za to zmínit film z roku 1999 Andrew – člen naší rodiny, ve kterém zazářil Robin Williams. Tenhle dnes již kultovní rodinný snímek by se měl totiž dočkat svého remaku.

Použité foto: Pixabay